Školní roky
Učitelé
Německá obecná škola
Památníček E. Matějková
Školní kronika
Školní roky

Z historie školství v Milovicích

Až do roku 1860 musely milovické děti chodit 5 km do školy v obci Mladá (dnes zaniklá obec). V roce 1860 bylo v Milovicích zahájeno prozatímní vyučování. Pan učitel Vincenc Žežulka vyučoval své žáky v chalupě Václava Havelky.

Rok 1885 - byla postavena budova školy – bývalý obecní úřad – v ulici 5. května. S přibývajícím počtem žáků byla budova nedostačující, a proto byla postavena a v roce 1931 otevřena nová Obecná škola v Milovicích - dnešní tzv. Stará škola, v ulici Partyzánská.

14. března 1934 byla Obecná škola v Milovicích k uctění památky zemřelého předsedy vlády Antonína Švehly přejmenována na Švehlovu školu.

Na podzim roku 1940 byl z úředního rozkazu odstraněn nápis Švehlova škola a na budovu byla umístěna tabulka s německo-českým nápisem Volksschule/Obecná škola.

Tzv. Nová škola v ulici Školská se začala stavět v červnu roku 1957 a vyučování v ní bylo zahájeno v roce 1959.

Po okupaci sovětských vojsk byla tzv. Stará škola na deset let předána k užívání dětem sovětských důstojníků, do doby, než si v dnešní Mladé (části Milovic) postavili školu úplně novou pro cca 1500 žáků – dnes ZŠ Juventa.

Rok 1938/1939

Rok 1938/1939

Mobilizace
V roce 1938, v době mobilizace, opustili všichni muži spadající do branné služby obec. Několik dětí nepřišlo do školy, protože byly v noci vzhůru, když se jejich otcové připravovali k odchodu na mobilizaci. Milovice nebyly přímo shromaždištěm vojska, ale jen výzbrojní stanicí, proto se mobilizace školy přímo nedotkla.

Branný výcvik dětí a kryt
V kronice se píše, že v této době žáci pilně nacvičovali protileteckou obranu – zacházení s plynovými maskami, poplachy, obsazování krytu ve skále.
Děti, které bydlely ve vojenském táboře, dnešní část Mladá, se měly v případě poplachu skrýt v lese v zákopech.

28. říjen 1938
Velkou změnou bylo zrušení státního svátku v den vzniku Československa, 28. říjen se stal normálním pracovním dnem.

Sběr
Ve škole byl nařízen sběr železa, skla, gumy, korku a papíru. O prázdninách byl organizován sběr léčivých bylin a lipového květu.

1939/1940
1940/1941
1941/1942
1942/1943
1943/1944
1944/1945
Rok 1945
Učitelé

Pedagogický sbor

Blanka Tronnerová

Od listopadu 1939 působí na škole v Milovicích jako výpomocná učitelka. Narodila se 6. listopadu 1914 v Ostašově, okres Kutná Hora. Navštěvovala obecnou a měšťanskou školu ve Staňkovicích u Parníku a v letech 1928–1933 studovala reálku v České Třebové. Po maturitě chodila na pedagogickou akademii v Praze. Působila jako praktikantka na školách v Milovicích, ve Staré Lysé, Lysé nad Labem a Husí Lhotě. Cvičila v organizaci Sokol a v soutěžích získala několik cen. Bydlela v Litovli a do milovické školy dojížděla, foto: 30. – 40. léta 20. století, Archiv školy/školní kronika.

Emil Čermák

Učitel František Dejmek byl 1. října přeložen do Bezna a na jeho místo přišel učitel Emil Čermák (foto 2A3a), který se narodil 26. října v Hostomicích, okres Bílina – Sudety. Vystudoval státní reálné gymnasium v Duchcově a pedagogickou akademii v Praze. Od roku 1935 působil v Hrdlovce a Želenicích, okres Duchcov, foto: 40. léta 20. století, Archiv školy/školní kronika.

Emil Rudolf

Emil Rudolf se narodil 24. listopadu 1909 ve Vlkavě. Vystudoval reálku v Nymburce, v letech 1928–1929 absolvoval speciální kurz v Praze. Jako praktikant působil na školách v Mostě, v Horním Litvínově a Hamrech. V letech 1931–1933 plnil vojenskou službu a na podzim během mobilizace sloužil jako poručík pěchoty na maďarských hranicích. Emil Rudolf se projevil jako dobrý kreslíř a malíř, doplnil naše vlastivědné sbírky kresbami a akvarely. Zpočátku vyučoval třetí postupový ročník. Emil Rudolf byl ženatý s Libuší, rozenou Šacherovou. Měli spolu dva syny, Emila a Jiřího, foto: 40. léta 20. století, Archiv školy/školní kronika.

Helena Koníčková

Helena Koníčková se narodila 18. srpna 1916 v Rakovníku. Zde v letech 1927–1934 vystudovala gymnázium a poté pokračovala na dvouleté soukromé pedagogické akademii v Praze (1934-1936). Vysvědčení dospělosti získala 26. května 1936 a o tři roky později získala osvědčení o způsobilosti. Na škole v Milovicích vedla učitelskou a žákovskou knihovnu. Helena Koníčková se provdala v roce 1942 za Václava Špíku a ze školy odchází, aby uvolnila místo Josefu Turzskému. Helena Koníčková – Špíková se poté přestěhovala do Chocně, Spořilov 1188. Její manžel Václav Špíka pracuje u firmy Ing. Mráze jako vedoucí kontroly v továrně na letadla v Chocni, foto: 40. léta 20. století, SOkA Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem.

Josef Turský

Josef Turský na škole působí do roku 1943, kdy byl totálně nasazen jako pomocný dělník továrny Vichr a spol. v Lysé nad Labem. Na jeho místo pak nastoupil výpomocný učitel František Lhotan, foto: 30. – 40. léta 20. století, Archiv školy/školní kronika.

Josef Pertl

Josef Pertl se narodil 13. září 1915 v obci Řevničov, v okrese Slaný. Před válkou působil jako učitel na Žatecku. Dne 6. března 1943 se oženil v Milovicích s učitelkou domácích nauk Ludmilou Hošťálkovou. V říjnu 1944 se jim narodila dcera Jana, foto: 40. léta 20. století, SOkA Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem.

Drahomíra Mácová

Drahomíra Mácová se narodila 18. května 1919 v Tišnově na Moravě. Obecnou a následně občanskou školu navštěvovala v Tišnově. V letech 1935–1939 vystudovala učitelský ústav v Brně. Působila v obecných školách v Nových Benátkách a v Lysé nad Labem. Od září 1943 vyučuje německý jazyk v Milovicích, foto: 1945, Archiv školy/školní kronika.

Milada Štrausová

Milada Štrausová se narodila 17. prosince 1921 v Mohelně na Moravě. Maturovala v roce 1941 v Brně. Způsobilost pro obecné školy složila v roce 1943. Působila jako hospitantka v Mohelně, poté v Lysé na hlavní škole chlapecké. Od září 1944 vyučuje němčinu v Milovicích a ve Stratově, školní kronika, foto: 1945, Archiv školy/školní kronika.

Pedagogický sbor, 1942, SOkA Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem

Německá obecná škola

Německá obecná škola

Deutsche Volksschule für Jungen and Mädchen in Milowitz
(Německá obecná škola pro chlapce a dívky v Milovicích)

Milovice – česká a německá škola (1939–1945)
Během válečných let (1939–1945) existovaly v Milovicích dvě školy. Vedle obecné školy to byla i škola německá, převážně pro děti německých vojáků či jiných zaměstnanců, kteří měli co dočinění s vojenským táborem v Milovicích, který obsadili Němci.

 

Vznik německé školy
O datu založení jednotřídní německé školy toho moc nevíme. Ve školní kronice Obecné školy v Milovicích se ve školním roce 1939/1940 píše, že v táboře byla zřízena německá škola. Do ní přestoupila pouze jedna žákyně, dcera místního dělníka Mejzra.
Později byla škola přemístěna do domu č. p. 152, který původně patřil židovské rodině Geigerových. Dům jim byl vyvlastněn 4. září 1942.

(Německá obecná škola pro chlapce a dívky v Milovicích)

Škola

     Ve škole vyučovala řídící učitelka Margot Jahn a dále Karoline Eichler. Vyučovalo se v přízemí, kde byla zařízena jedna třída, a v prvním patře se nacházel byt učitelky. Dle seznamu nábytku bylo ve třídě 11 lavic, škola měla své rádio.     

     Zařízení školy včetně nezávadných obrazů a knih bylo po válce převedeno do inventáře Obecné školy v Milovicích. Stejně tak zařízení bytu učitelky bylo dále využíváno učiteli Obecné školy v Milovicích, konkrétně Miladou Strausovou.

Žáci školy

      Dle dochovaných výkazů ze školních let 1943/1944 a 1944/1945 prošlo školou okolo 40 žáků. Z výkazů jednotlivých žáků se dozvídáme, že do školy chodily děti především z vojenského tábora, dále také z Božího Daru nebo z Vrutice (dnes Benátecká Vrutice).

Zaměstnání jejich otců bylo velmi různorodé, od ostrahy ve vojenském táboře, přes nadlesního, pracovníka v kantýně, dělníků, pasáků ovcí, vrchního číšníka, tesaře, bednáře, motoristů, až k vrchnímu ostrahy či řediteli banky.

Do školy chodily děti z německých rodin z tehdejší Říše, které se přestěhovaly do Milovic v průběhu války, ale také děti s protektorátní národností.

Památníček E. Matějková

Ukázky z památníčku Evy Matějkové

Památníček Evy Matějkové, záznamy z doby okupace nacisty, soukromý archiv Evy Matějkové.